07 cMG 0743

Od loňského července žiju převážně v Polsku. Zlé jazyky (jako ten mojí ženy) sice říkají, že tam stejně trávím menšinu času, ale minimálně jsem tam častěji než v Čechách. Polsko, hlavně to severovýchodní, je mezi fanoušky ptáků proslavené – kdo by neslyšel o Biebrzi a Bialowiezi - jaký je ale život birdwatchera ve Varšavě doopravdy?

Je sobota, jedna hodina noční. Obloha se mračí a vítr zpívá v oknech. Před naším domem se objevuje Gedeon. Chce vyrazit do Alp.SAM 8296.00 00 32 17.Still001

header

Opět nadešel čas využít nabídku Ryanairu z Varšavy, tentokrát do Atén. Náhlé rozhodnutí dané externími faktory znamenalo možná ne zcela optimální sezónu - hlavně proto, že bylo opravdu vedro - ale alespoň jsme se nemuseli bát, že nějaký druh ještě nepřiletěl. Identifikovali jsme předem 14 možných nových druhů (z nich 3 nové jenom pro WP), z nichž jsme napozorovali 12 (2 jen WP); celkově jsme napočítali 110 druhů, tedy pořád méně než se dá vidět na Moravě za den :)

Bělorusko  10.5. – 18.5.2017

DSC 0574 3Když skončil Michalův BigYear v roce 2016, seděl jsem u krmítka na chalupě v Tažovicích a přemýšlel, co podniknout v dalším roce. Přilétající koňadry a modřinky ve mně vyvolávaly vzpomínky na tátu, který mě před více než čtyřiceti lety bral do lesa a na krmítku mě naučil poznávat první ptáky. Přitom vyprávěl i o vzácné sýkoře azurové. Vzpomínka se prolnula s informací, že nejbližší azurové sýkory žijí v Bělorusku. Mapy v chytrém telefonu mi řekly, že je to od tažovické chalupy „pouhých“ 1328 km.  Cesta za „azurkou“ začala.