Island ležící v severní části Atlantského oceánu je snad neodlehlejším místem Evropy. Od Skotska ho dělí vzdálenost 800 km, od Norska 970 kma od Grónska 287 km. Díky teplému Golfskému proudu má relativně mírné klima umožňující i zemědělskou činnost. Island je ale hlavně zemí ledovců, sopek, gejzírů, vodopádů, fjordů, pastvin, vysokých nedostupných hor a rozsáhlých lávových pustin. Právě jedinečná severská příroda a výskyt vzácných druhů ptáků byly důvodem mojí cesty na sever v červenci roku 2010. Tuto výpravu jsem dost dlouho odkládal, protože Island byl do bankovní a hospodářské krize v roce 2008 výrazně nejdražší evropskou zemí. Po krizi se ale propadl kurz islandské koruny vůči euru, takže ceny zboží a hlavně potravin se pro nás staly přijatelnějšími.

Po nočním přejezdu Německa a průjezdu Dánskem se druhý den ocitám v přístavním městě Hanstholm. Při prohlídce města a přístavu pozoruji racky stříbřité (Larus argentatus), racky žlutonohé (Larus fuscus), racky mořské (Larus marinus), racky bouřní (Larus canus) a racky chechtavé (Chroicocephalus ridibundus). V pobřežní vegetaci ještě zpívá hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Odpoledne nastupujeme do obřího trajektu Norröna a v 18 hodin opouštíme na dlouhé tři týdny evropský kontinent. Asi po hodině plavby se na širém moři objevuje první terej bílý (Morus bassanus) a buřňáci lední (Fulmarus glacialis).

 island01

Přístav ve městě Hanstholm.

 

island02

  První terej bílý (Morus bassanus).


Většinu druhého dne plavby sedím na židli v zákrytu a s jedním francouzským ornitologem stále pozorujeme život na moři. Kolega nezná ani slovo česky, já zase neumím francouzsky, on zná pouze anglické názvy ptáků, já pro mezinárodní komunikaci je znám latinsky, přesto si díky Svenssonově atlasu ptáků docela dobře rozumíme. Nejvíce ptáků pozorujeme při proplouvání Shetlandskými ostrovy. Kromě už dříve jmenovaných je tu vidět chaluha velká (Stercorarius skua), chaluha příživná (Stercorarius parasiticus), rybák dlouhoocasý (Sterna paradisea), racek tříprstý (Rissa tridactyla), kormorán chocholatý (Phalacrocorax aristotelis), alkoun obecný (Cepphus grylle) a asi stovka alkounů úzkozobých (Uria aalge). Na širém moři severně od Shetland pak pozorujeme ještě buřňáky severní (Puffinus puffinus) a buřňáčka dlouhokřídlého (Oceanodroma leucorhoa). Po 29 hodinách plavby přistáváme večer v hlavním městě Faerských ostrovů Tórnshavnu a ještě o půlnoci a za světla stavíme stany v kempu na okraji města.

 

island03

 Ovce daly Faerským ostrovům jméno.


island04

 Proplouváme Shetlandské ostrovy.


island05

 Chaluha příživná (Stercorarius parasiticus).

 

Čtvrtý den podnikáme výlet po ostrově Streymoy a přecházíme pěšmo „horské“ sedlo z osady Tjornuvík do Saksunu. Ve vesnici jsem zahlédl kosa černého  (Turdus merula) a špačky obecné (Sturnus vulgaris faroensis). Na svazích a pastvinách je celkem hojný kulík zlatý (Pluvialis apricaria), koliha malá (Numenius phaeopus), ústřičník velký (Haematopus ostralegus) a bělořit šedý (Oenathe oenathe leucorhoa). Z dalších druhů pozoruji krkavce velkého (Corvus corax varius), vránu šedou (Corvus cornix), chaluhu příživnou  a lindušku skalní (Anthus petrosus kleinschmidti). Na vrcholu sedla postává v mlze ještě pár chaluh velkých.  

    

island06

 Vesnička Tjornuvík.


island07

 Ústřičník velký (Ostralegus ostralegus) na hnízdišti.

 

island08

 Chaluhy velké (Stercorarius skua).

 

Pátý den objíždíme další ostrov Eysturoy. U vesnice Gjogv poprvé pozoruji na hnízdišti buřňáky lední a papuchalky severní (Fratercula arctica grabae), ale je to dost daleko. V samotné vesnici se vyskytuje konipas bílý (Motacilla alba) a střízlík obecný (Troglodytes troglodytes borealis). V horách mám příležitost zblízka pozorovat kolihu malou na hnízdišti.

V osadě Eidi v místním přístavu se vyskytují dvě krotké labutě zpěvné (Cygnus cygnus) a nad Tórshavnem zaznamenávám na konci půldenního putování kolem ostrova dva rorýse obecné (Apus apus). Ve městě jsou vrabci domácí (Passer domesticus). Při podvečerní vycházce kolem skalnatého pobřeží ostrova nedaleko kempu jsou vidět početná hejna husy velké (Anser anser), kajky mořské (Somateria mollisima faeroeensis), rybáci dlouhoocasí,  alkoun obecný a tři unavení kameňáčci pestří (Arenaria interpres). Zřejmě mají za sebou dlouhý let nad Atlantikem a proto odpočívají a pospávají.

 

island09

Koliha malá (Numenius phaeopus) na hnízdišti v horách.


island10

Husy velké (Anser anser) u skalnatého pobřeží.

 island11

Odpočívající kajky mořské (Somateria mollissima).


island12

Kamenáčci pestří (Arenaria interpres) unavení po dlouhém letu. 

 

 island13

Květnaté orchidejové louky jsou i na Faerských ostrovech. 

 

Šestý den od rána prší a fouká silný vítr. Přesto jsme se rozhodli vyjet lodí k divokým útesům s hnízdišti mořských ptáků u osady Vestmanna. Na ptačích útesech pozoruji jenom několik párů racka tříprstého a nad mořem chaluhu velkou, alkouny úzkozobé, papuchalky severní a alku malou (Alca torda). Pozdě odpoledne opouštíme Faerské ostrovy.

 

island14

 Útesy nedaleko osady Vestmanna. 

 

island15

Tórnshavn - hlavní město Faerských ostrovů.  

 

Po patnácti hodinách plavby připlouváme do přístavu Seydisfjördur na východním pobřeží Islandu. Poklidnou cestu lodí po ránu na několik minut přerušila skupinka tří velryb plujících v opačném směru. Obloha je zatažená a drobně prší. Prvním ptačím druhem, který na Islandu pozoruji, je drozd cvrčala (Turdus iliacus coburni) poskakující po trávníku u přístavní haly. První zastávkou je město Egilstadir, kde vyměňujeme eura za islandské koruny a nakupujeme potraviny. Při cestě do vnitrozemí ostrova zastavujeme u osamělé farmy Mödrudalur. V jejím okolí pozoruji na pastvinách kolihu malou, jespáka obecného (Calidris alpina schinzii), labutě zpěvné a hejno hus krátkozobých (Anser brachyrhynchus) s mladými. Odpoledne se ještě zastavujeme u největšího evropského vodopádu Dettifoss a večer už kempujeme uprostřed skalních stěn Ásbyrgi na severovýchodě ostrova. V okolí kempu tokají bekasiny otavní (Gallinago gallinago faeroeensis), kulík písečný (Charadrius hiaticula) a přímo v kempu nacházím pár bělokurů horských (Lagopus muta islandorum) s osmi kuřaty. 

 

island16 

Severská poušť na východě Islandu. 


island17

Pastviny v okolí farmy Mödrudalur, hnízdiště husy krátkozobé (Anser brachyrhynchus). 


 island18

Detifoss - největší vodopád Evropy. 


 island19

Bělokur horský (Lagopus muta).

 

Osmý den po celý den prší a teplota se pohybuje kolem 8°C. Podle plánu šlapeme téměř celý den kaňonem řeky Jökulsá, který je skvělou učebnicí geologie. Díky počasí za celý den pozoruji jenom střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes islandicus), čečetku zimní (Carduelis flammea islandica) a vodouše rudonohého (Tringa totanus robusta). Až k večeru na jednom jezeru bylo možné pozorovat ještě několik potápek žlutorohých (Podiceps auritus), labutě zpěvné, poláky chocholačky (Aythya fuligula) a hvízdáka euroasijského (Anas penelope).

 

island20 

Kaňon řeky Jökullsá.

island21

Typická severská tundra v okolí kaňonu Jökullsá.

 

Devátý den se dostáváme k severnímu pobřeží ostrova a našim cílem je přístavní město Husavík. Většina dává přednost vyjížďce lodí za pozorováním velryb, ale já se pouštím podél moře směrem k severu. V přístavu je několik racků mořských a také dva rackové šedí (Larus hyperboreus). Na moři pluje v dálce moje první potáplice lední (Gavia immer). Kousek za městem procházím kolonií rybáků dlouhoocasých. Mláďata se někde ukryla a jejich rodiče na mě bez jakékoliv bázně útočí. Ten nejodvážnější mi docela citelně učesal vlasy a tak jsem prostor urychleně vyklidil. V krásné zátoce asi 2 kilometry od města pozoruji  50 jespáků obecných, dva břehouše černoocasé (Limosa limosa islandica), jespáka rezavého (Calidris canutus) a lyskonoha úzkozobého (Phalaropus lobatus) se třemi mladými. Odpoledne se přesunujeme na jih do neklidné oblasti Hverir s fumaroly a solfatary a večer končíme opět v dešti u známého jezera Mývatn.

 

island22

 Hory v okolí města Husavík, v popředí loď s turisty směřujícími za pozorováním velryb.


island23

 Rybáci dlouhoocasí (Sterna paradisea) u Husavíku byli nebojácní.


island24

Kulík zlatý (Pluvialis apricaria) je v tundře hojným druhem.


island25

Lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) v mořském zálivu u Husavíku.


island26

Fumaroly a solfatary v oblasti Hverir nedaleko jezera Mývatn.

.

Následující den se celé dopoledne věnuji pozorování ptáků u jezera Mývatn. Zatímco většina jezer na Islandu je na ptactvo dost chudá, Mývatn je pravým opakem. Jezero má nespočet ostrovů a ostrůvků, v jeho okolí jsou pastviny a zelené louky, na poloostrově Höfdi roste i skutečný les a krajině dominuje obří sopka Krafla. Na jezeře Mývatn pozoruji asi 200 labutí zpěvných, 52 hoholů islandských (Bucephala islandica), hvízdáky euroasijské, polákakaholku (Aythya marila) a chocholačky, kopřivku obecnou (Anas strepera), čírku obecnou (Anas crecca), morčáka prostředního (Mergus serrator) 1 F s 19 juv., tři potáplice lední, potápky žlutorohé, kalouse pustovku (Asio flammeus) a nakonec i nízko letícího raroha loveckého (Falco rusticolus). Odpoledne se ještě zastavujeme u vodopádu Godafoss, kam byly podle legendy v roce 1000 vhozeny symboly pohanských bohů. V okolí vodopádu sleduji opět kolihu malou a sněhuli severní (Plectrophenax nivalis insulae).


 island27

Jezero Mývatn.


island28

Hoholy islandské (Bucephala islandica) jsem pozoroval pouze na jezeře Mývatn.


island29

Godafoss - Zlatý vodopád.


island30

Původní obydlí Islanďanů ve skanzenu Glaumbaver.


Jedenáctý den vstávám do slunného a docela teplého dne. Ode dneška nám až do konce pobytu na Islandu svítilo slunce a teploty stoupaly až k 18°C, v noci pak bylo mírně nad0°C. Dopoledne se zastavujeme u skály v moři Hvítserkur, na které hnízdí rackové tříprstí. Nedaleko odsud se na slunci ohřívají tuleni. O kus dál mě čeká další překvapení v podobě hejna kaček strakatých (Histrionicus histrionicus), další druh, který v Evropě hnízdí jenom na Islandu. Já je hledal na řekách a v okolí vodopádů a kačky jsou přitom u moře. Večer kempujeme u Tröllatunguheidi. V okolí pozoruji opět bělokura horského a na nedalekém jezeře pár potáplic ledních s mládětem a tři tokající potáplice malé (Gavia stellata).

 

island31

Skála v moři Hvítserkur.


island32

Kačky strakaté (Histrionicus histrionicus) v mořském zálivu.


island33

Ptačí útesy na severním pobřeží Islandu.


island34

Buřňák lední (Fulmarus glacialis) na ptačích útesech severního Islandu.

 

Dvanáctý den se dostáváme do oblasti západních fjordů do míst, která turisté už moc nenavštěvují a odpoledne kempujeme u západního mysu Bjargtangar – nejzápadnějšího bodu celé Evropy. Největší turistickou atrakcí je tu Látrabjarg – 14 kmdlouhé pásmo až 100 mvysokých svislých útesů, na kterých hnízdí mořští ptáci. Nejpočetnějším druhem na útesech je alkoun úzkozobý. Tisíce alkounů obsazují každé vhodné místo pro hnízdění. Mezi nimi pozoruji v menším počtu alkouny tlustozobé (Uria lomvia), alky malé, racky tříprsté, buřňáky lední a papuchalky severní. Ti jsou na turisty natolik zvyklí, že se nechají fotit ze vzdálenosti menší než jeden metr. Na skalách pod útesy ještě nacházím 250 jespáků mořských (Calidris maritima), kačky strakaté a jednu bernešku tmavou (Branta bernicla hrota).

 

 island35

Západní fjordy - nejodlehlejší a málo osídlená část Islandu.


island36

Papuchalk severní (Fratercula arctica) je nejzajímavějším obyvatelem ptačích útesů.


island37

Alkouni úzkozobí (Uria aalge) obsazují na útesech Látrabjarg každé vhodné místo.


island38

Alka malá (Alca torda).


island39

Rackové tříprstí (Rissa tridactyla) na hnízdě.


Třináctý den cestujeme po liduprázdném západním poloostrovu. V přístavu osady Kleifaheidi pozoruji kormorány chocholaté, racky šedé a rybáky dlouhoocasé nosící potravu mláďatům. Je krásný den, na teploměru je 17°Ca opodál se otužilé islandské děti brodí v chladné mořské vodě. Nedaleko vodopádu Dynjadifoss kolem mne prolétá dřemlík tundrový (Falco columbarius subaesalon) a plaší hejnko vodoušů rudonohých.

island40

Racek šedý (Larus hyperboreus) je na severozápadě Islandu hojným druhem.


Čtrnáctý den míříme podél západního pobřeží Islandu směrem na jih. Po prohlídce kráteru sopky Grábrók projíždíme rovinatou krajinou se zemědělskými farmami a pastvinami, na nichž pobíhají otužilí islandští koně. Občas je vidět i hejno špačků obecných. V poledne se zastavujeme u horkých pramenů Deildartunghver, ze kterých stoupá do ovzduší pára. V okolí jsou rozlehlé skleníky, ve kterých se pěstují rajčata. Odpoledne si ještě prohlížíme nádherné vodopády Hraunfoss a Barnafoss a večer stavíme stany na farmě u Bjarteyjarsandur u jednoho z fjordů. Na pobřeží večer pozoruji hejno 150 jespáků rezavých a 20 racků šedých.


island41

Suchopýry zpestřují severskou krajinu.


island42

Otužilí islandští koně.


island43

Horké prameny Deildartunghver.


island44

Barnafoss - jeden z nejkrásnějších vodopádů.

 

 Následující dva dny věnujeme prohlídce hlavního města Islandu Reykjavíku a jeho památkám. Nejznámější z nich je největší katedrála v zemi Hallgrímskirkja v centru města s architekturou symbolizující čedičové sloupy. V centru města je živo, hraje hudba a lidé posedávají před kavárnami. Při návštěvě botanické zahrady poprvé pozoruji kosy černé (Turdus merula), kteří Island osídlili teprve v nedávné době. V městském parku fotím desítky racků žlutonohých (Larus fuscus graelsii), kteří se tady nechají lidmi krmit.

 

 island45

Hallgrímskirkja - největší katedrála Islandu.


island46

Obchodní centrum Reykjavíku.


island47

Racek žlutonohý (Larus fuscus) v městském parku.


Sedmnáctý den věnujeme prohlídce Thingvelliru, výrazné trhlině mezi americkou a evropskou pevninskou krou a místu, kde byl v roce 930 ustaven první parlament na světě. Dalšími turistickými atrakcemi tohoto dne jsou prohlídky činného gejzíru Strókkur a vodopádu Gullfoss.

 

 island48

Thingvellir - trhlina mezi evropskou a americkou zemskou deskou.


island49

Strókkur - gejzír tryskající do výšky až 20 m.


island50

Vodopád Gullfoss.


Následující den začínáme prohlídkou dalšího vodopádu Skogafoss. Poté následuje jízda krajinou zpustošenou povodněmi po erupci sopky Eyjafjalla a skalní útesy Dyrholáey. Je tu velká kolonie papuchalků severních, alky malé, chaluhy velké a příživné. U městečka Vík sleduji na moři kromě nádherných skalních scenérií asi 500 papuchalků severních a 1 000 buřňáků ledních.

 

 island51

Vodopád Skogafoss.


island52

Ptačí útesy Dyrholáey.


island53

Papuchalk severní (Fratercula arctica) na útesech Dyrholáey.


Devatenáctý den putujeme pěšky po Národním parku Skaftafell. Z vyhlídky Sjónarnípa je pěkně vidět největší evropský ledovec Vatnajökull a také nejvyšší hora Islandu Hvannadalshnjúkur. Odpoledne se ještě krátce stavíme u známé zátoky Jökullsártón s plovoucími ledovými krami. Z ptáků tu pozoruji pouze sněhuli severní a u moře chaluhy velké a příživné.

 

 island54

Největší evropský ledovec Vatnajökull v národním parku Skaftafell.


island55

Zátoka Jökullsártón.


island56

Chaluha příživná (Stercorarius parasiticus) nedaleko zátoky Jökullsártón.


Dvacátý den našeho putování po Islandu projíždíme jihem ostrova. Na mořském pobřeží jsou všude hojné kajky mořské (Somateria mollisima borealis) a labutě zpěvné (v zátoce Lansfjördur se jich shromáždilo 2 000 ex.). Krátce zastavujeme v největším islandském lese na jihovýchodě ostrova. Večer končíme v kempu ve městě Egilstadir, tedy tam, kde jsme okružní jízdu po Islandu začínali. Nechce se mi spát, a proto sleduji západ slunce ve 23 hodin místního času a ve 3 hodiny ráno zase jeho východ. Severské léto má svoje kouzlo.

 

 island57

Jižní pobřeží Islandu.


island58

Největší les na jihovýchodě Islandu.


Jednadvacátý den nastupujeme opět v přístavu Seydisfjördur na loď Norröna a vydáváme se na plavbu trvající s mezipřistáním v Tórnshavnu na Faerských ostrovech dlouhých 50 hodin. Tuto plavbu si krátím fotografováním mořských ptáků, kteří loď čas od času sledují.

 

island59

Pred námi je přístav Seydisfjördur a obří loď Norröna.


island60

Málokdy se u lodi objevil racek tříprstý (Rissa tridactyla).


island61

Alkoun obecný (Cepphus grylle).


island62

Velmi často kolem lodi poletovali terejové bílí (Morus bassanus).


island63

Západ slunce nad Severním mořem.