Následující zápisky z cest mi včetně fotografií poskytl Petr Navrátil. Není sice členem klubu, ale proč si nepočíst o nezvyklé cestě za exotikou.

sri lanka34

Jsme s mou ženou a dcerkou průměrně zdatní turisté a cestovatelé. To znamená párkrát Chorvatsko, Tunisko, Řecko a dost. V září 2013 jsme dostali nabídku od našich přátel, ať s nimi v zimě vyrazíme na Srí Lanku. Bylo to velmi lákavé. Zejména proto, že jsou to protřelí cestovatelé a Dalibor byl před časem zaměstnán u jedné nejmenované cestovky jako průvodce. Navíc už tam vloni byli a měli kontakty na zdejší lidi. Takže jsme dlouho neváhali a rychle souhlasili. Chtěl jsem svým Haničkám dopřát trochu exotiky a tepla a sobě zase poznat přírodu tohoto ostrova. Mělo nás být celkem 8. My tři, Dalibor s Alenou, jejich kamarádky Dana a Iva s vnučkou Anetkou.  

 

10. února 2013 Prahu jsme opouštěli lehce zasněženou a mrazivou. Let byl příjemný a klidný. Mezipřistání v Abu Dhabí a prohlídka letiště byl pro nás zážitek. Za pár hodin už ale byl odlet do Kolomba a na to už jsme se hlavně těšili. V třímilionovém Kolombu na nás čekalo rozednívající se, teplé ráno. Přesedli jsme do mikrobusu neznámé značky pro 11 osob a vyrazili stále ještě temným ránem směr severovýchod. I když unavení, na spaní nebylo ani pomyšlení. Nad námi přeletovaly stovky kaloňů, připadali mi jak z filmu Cesta do pravěku. Nevalná silnice byl již tak brzy ráno plná tuk-tuků, autobusů, pěšáků, cyklistů, krav a psů. A hlavně pro nás nezvyklý styl jízdy vlevo v nás vyvolával pocity strachu, ohrožení a následné výbuchy smíchu. Náš řidič jel ale skvěle a brzy jsme vyjeli z rušného Kolomba na volnější silnici do rozednívajícího se dne. Bylo zataženo, teplo, ale sluníčko nikde. Pozoroval jsem napjatě krajinu a hledal, co uvidím zajímavého. První to byli pávi korunkatí nocující na stromech a spousta volavek rusohlavých kolem cesty v podmáčených polích a na pastvinách. Pozoroval jsem také na drátech sedící ledňáčky hnědohlavé a nějaké vrabce domácí. Také mě zvedali ze sedadla přeletující neznámí velcí dravci a čápi. Byly to trýznivé chvíle, ale nedalo se nic dělat. Byl jsem součástí skupiny, která bohužel neměla stejné zájmy jako já. Takže jsem musel protrpět cestu bez zastávky až do Dambuly. Zde byla pauza na občerstvení v malém hotýlku s restaurací. Rychle jsem využil chvíle volna a vběhl do zahrady. Začalo pršet, ale i tak jsem pozoroval žluvy černohlavé, hrdličky kropenaté a lovící ledňáčky hnědohlavé. Po plotech pobíhaly veverky palmové a z korun lesa bylo slyšet spoustu neznámých ptačích hlasů. Vytržený z průzkumu nádherné zahrady jsem nasedl k ostatním do mikrobusu a pokračovali lijákem dál. Přijeli jsme do hlavního města Trinkomalee. Projížděli jsme kolem velké zátoky, kde stály hned u silnice dvě volavky prostřední, které jsem za jízdy vyfotil. Dál byli vidět nějací neidentifikovatelní racci, rybáci a bahňáci… Zase ten trýznivý pocit beznaděje. Po pár kilometrech za Trinkomalee jsme ale dorazili do cíle, našeho hotýlku na břehu oceánu. Jenže počasí bylo zoufalé, pršelo, zataženo až skoro tma, všechno vlhké a neutěšené. Jinak ale prostředí budilo naději. Velká zahrada s palmami na pobřeží s nekonečnou pláží ze žlutooranžového písku, do které s rachotem bušily velké vlny 0663. První ptáky, které jsem po vybalení báglů z balkónu uviděl, byly dvě majny obecné a hejna vran domácích protahující podél pláže. I v dešti jsme někteří z naší party pospíchali do vln. Bylo to velmi nebezpečné, ale na kraji vlnobití jsme se pěkně vydováděli a únavu po cestě spláchli ještě v bazénku u hotelu. Po výborné večeři jsme se pak dlouho pokoušeli v rachotu příboje usnout.

sri lanka 01

Ledňáček hnědohlavý (Halcyon smyrnensis)

12. února 2013 Ráno jsem se probudil první-jsem skřivan, a vyběhl ven. Už nepršelo a na pláži bylo nádherně. Zrovna svítalo a tak jsem se mohl ufotit. Slunce, vlny, starý vrak, potulní psi a domorodci bůhvíkam jdoucí po pláži. Nad pláží letěli velcí racci a stejně jako dvojice orlů bělobřichých prozkoumávali pobřeží. Ve vesnici jsem pozoroval sběrače kokosových ořechů a jejich primitivní, ale geniální techniku sběru. Kousek dál v trní, seděl nádherný vousák indický, dva bulbulové šupinkatí a kolem pichlavé houštiny přeletovali pestrobarevní motýli. Upoutal mě také ledňáček hnědohlavý lovící sarančata hned za hotelem. Nastal čas snídaně a tak jsem musel zpět. Počasí se zhoršilo, začalo pršet. Začali jsme uklízet sušící se oblečení a přitom spatřili na stromě před hotelem, přímo v úrovni očí rodinku hulmanů posvátných. Byli nádherní, krmili se listím a vůbec se nebáli. Po této opičí parádě jsme vyrazili na výlet do Trinkomalee. Cílem byla holanďany vybudovaná pevnost Fort Frederic využívaná zdejší armádou a námořnictvem a za ní skalní pevnost Swami Rock s útesem končícím hluboko v oceánu tzv. “Skokem milenců“. Cestou na hinduistický chrám Koneswaram Kovil byla zajímavá podívaná na jeleny axisy krmící se salátem vedle cesty a přiživující se vrány hrubozobé. To už ale zase lilo, a tak jsme zapadli do restaurace. Byla prázdná, a když nás osm Čechů zasedlo ke stolu, dal personál na dveře cedulku obsazeno… Po cestě zpět jsem si všiml pěkné bažinky, u které stál zejozob indický. Tam se musím někdy vydat.  

sri lanka 02

Vousák indický (Megalaima rubricapilla)

sri lanka 03

Hulman posvátný (Semnopithecus entellus)

 13. února 2013 V noci zase lilo a od východu foukalo a ke břehu hnal skoro dvoumetrové vlny, burácející do tmy. Za svítání už déšť ustal a mé první kroky, stejně jako snad všech domorodců, psů a krav vedly opět na pláž. Opět jsem viděl orly běloprsé, vousáky indické, majny, ledňáčky a poprvé alexandry malé, zaletující do torza kokosové palmy. Všude bylo slyšet hlasy veverek palmových.  Protože počasí bylo stále mizerné, vyrazili jsme na výlet na Pigeon Island-holubí ostrov. Po příjezdu k lodi se ale naše obavy potvrdily. V takových vlnách se nepojede. Škoda, mohlo to být pěkné. Na ostrově je rezervace jak s tisíci holuby skalními, tak podmořská s korálovými útesy. Tak jsme se otočili a jeli na prohlídku Trinkomalee a nakoupit nějaké potraviny a vodu. Tam se vyjasnilo a slunce pálilo zase až moc. Prošli jsme rušným centrem a žasli nad cvrkotem, jaký tam panoval. Auta, tuk-tuky, kola, chodci a u tržiště, odpadky likvidující jeleni axisové. Bizarní situace na každém kroku. Pro nás nováčky v Asii to byl silný zážitek. Dalším dnešním cílem byly 10km vzdálené termální prameny Kanniyai, vytvořené bohem Vishnu na odrazení démonického krále Rawana. Vypadalo to tam jako velká otevřená koupelna s modrými kachlíky s pár studnami a plechovými kýbly na polevání se velmi horkou vodou. V tom hicu, který panoval, nic příjemného. Já se spíš díval na okolní přírodu bohatou na vodní toky, lesy a pastviny. Trpěl jsem, zde tak být sám a mít víc času. Ze stromů se ozývali ledňáčci hnědohlaví, hrdličky kropenaté, v trávě u cesty pochodovaly majny obecné. Obloha byla plná dravců, ze kterých jsem identifikoval orla šedohlavého, káni bělochvostou a luňáky brahmínské a nějaké menší orly. No nic, příště… Jelo se zpět na hotel a na skvělé dhal curry a studené srílanské pivo Lion. Večer něco létalo nad vchodovým světlem a lovilo hmyz. Možná lelek nebo netopýr.

sri lanka 04

Ranní pláž

sri lanka 05

O bizarní situace nebyla nouze

sri lanka 06

 Majna obecná (Acridotheres tristis)

14. února 2013 Ráno jsem byl opět první na nohou. Bylo zataženo a po noční bouřce všechno mokré. Mrkl jsem na pláž, ale raději jsem se vydal do vnitrozemí. Chodil jsem po „dědině“ skryté v lese po písečných pěšinách, které byly v tomto končícím monzunovém období po kotníky pod vodou. Bylo to příjemné, chodit bos. Voda byla teplá a čistá, až na sem-tam nějaký kravěnec. Všude na té záplavě lovily volavky rusohlavé a hnědohřbeté. Na malé planince s krávami, a všelijakým bincem jsem se málem vyvrátil. V kalužině stála nádherná čejka černoprsá. Vůbec se nebála, a tak jsem fotil jako divý. Najednou mě upoutal hlas ozývající se kousek odsud. Po betonovém sloupu s elektrickým vedením poskakoval datel zlatohřbetý/ohnivý. Nechal jsem čejku být a hnal se za datlem. Ten se ale taky nijak nebál, takže taky dobrý. Pro dnešek by mi ti dva stačili, ale pak přilétla do keře opodál šáma stračí a cestou zpět mě zaujaly zajímavé timálie žlutozobé 8626. Jenže to nekončilo, v jedné ze zahrad si probírala peří velká kukačka koel. U hotelu jsem si znovu zafotil. V křoví poskakovala prinie šedoprsá/hodsonova, v oleandrech párek žluv černohlavých a konečně se mi podařilo vyfotografovat dost plachého alexandra malého. Kamarádi mě už hledali, prý viděli dudka chocholatého (lepší se). Šli jsme na snídani a pak se bavili krmením vran pečivem z balkónu. Bylo stále zataženo a koupání kvůli velkým vlnám vyloučeno. Probrodili jsme se proto zatopenou cestou do vesnice na ajurvédské masáže. Po cestě zpátky jsem pozoroval a vyfotil vlhu proměnlivou, sedící na drátech přímo před „wellness centrem“ ve vesnici.

sri lanka 07

 Čejka černoprsá (Vanellus indicus)

sri lanka 08

Datel zlatohřbetý/ohnivý (Dinopius javanense/benghalense)

sri lanka 09

 Vlha proměnlivá (Merops orientalis)

15. února 2013 Dnes ráno je vidět, že nastala změna počasí! Hurá. Vyrazil jsem za svítání na pláž, bylo zde krásně, ale táhlo mě to do bažiny, kde jsem dříve viděl zejozoba indického. První co jsem tam uviděl, byl párek roztomilých husiček malých mezi květy leknínů nebo lotosů. A hned na druhém břehu stál znova zejozob indický! Bohužel přes bažinu se nedalo přejít. Možná ano, ale strach z možné přítomnosti kober převýšil moji touhu po lepší fotce. Krom těchto dvou druhů zde bylo rušno. Ledňáčci hnědohlaví, žluvy černohlavé, vlhy proměnlivé, hrdličky kropenaté, volavky rusohlavé a hnedohřbeté a mezi korunami palem se míhali rorýsi palmoví. Majny obecné, bulbulové šupinkatí a timálie žlutozobé jsou zde asi nejběžnější ptáci. Po obědě jsme vyrazili na pláž, sluníčko hřálo, teplo min 32 st. a vlny už nebyly tak hrozné. Sledoval jsem jak nad mořem, asi 1km daleko krouží hejno racků a orlů a vrhá se do vody. Asi zde bylo hejno nějakých ryb.  Místní rybáři to měli asi také vypozorované. Hned bylo vidět, jak se sbíhají a rozváží sítě. Za chvíli se na pláži shromáždili a začali tahat sítě. Bylo to velmi zajímavé nejen pro nás. Okamžitě se sem slétly vrány a rybáci černozobí a ostroocasí. Přiživovali se na rybkách, které rybáři vyhazovali. V naší zahradě objevila manželka pěkného lepoještěra srílanského. Dlouho jsem odpočívat nevydržel. Podnikl jsem výlet na nedalekou pastvinu u pláže. Byla to velmi“výživná“ lokalita. Hned na kraji jsem vyplašil luňáka brahmínského, který zde odpočíval. Po pár metrech se mi zastavil dech, z trávy vyletěl modrozelený mandelík indický a sedl si na palmu. Bohužel byl hodně plachý a lepší fotky mi nedovolil. Během další pochůzky po pastvině jsem narazil na nenápadného ptáčka, ke kterému jsem přiblížil docela blízko. Byla to linduška rýžová. Kousek od ní seděly na ostnatém drátě dvě nádherné vlhy proměnlivé a předávaly si potravu. Po pěšině dál se v hustém křoví prozradil nádherně kovově lesknoucí se strdimil fialový. U bažiny za pastvinou se honili dva bulbulové 8643, timálie žlutozobé a v křoví seděla kukačka koel. V bažině mě upoutal nádherný chřástal běloprsý, čejky černoprsé, slípky zelenonohé, volavky rusohlavé a hnědohřbeté. Pozorování zakončila na kůlu sedící prinie šedobřichá/hodsonova. Musel jsem si po tom všem jít dát drink do našeho baru … A to jsem netušil, jak skončí naše vycházka po pláži. Narazili jsme na jakousi deltu nebo záliv. Místní rybář se nabídl, že nás na lodi deltou proveze. Delta nebyla moc velká, ale na ptactvo bohatá. Jeli jsme asi 1 km proti proudu mezi mangrovy, mělčinami a pastvinami. Na kraji hnízdily v břehu vlhy proměnlivé, opodál seděl na kůlu ledňáček černohlavý a všude kolem lovily volavky: popelavá, stříbřitá, hnědohřbetá, rusohlavá a zakončila to volavka proměnlivá. Po mělčinách seděly kolihy malé, ledňáček říční, vodouši šedí, rudonozí, kropenatí a štíhlí, pisíci obecní, pisily čáponohé, nějací jespáci, kulíci říční, racci chechtaví a velcí. Na palmách posedávala rodinka orlů běloprsých. Nad námi přeletělo hejno kolpíků bílých a potom ještě ibisů černohlavých. Lovila zde i naše vlaštovka obecná. Krávy na pastvině u vody podrželi páru vran hrubozobých aby jim vysbíraly z uší parazity.... Cestou zpět se po střeše jakéhosi hotelu honili hulmani posvátní.  Po cestě jsme potkali jedoucí otep dříví …. Jde se na večeři a pár Lionů. Dnes toho bylo až, až…  

sri lanka 10

Zejozob asijský (Anastomus oscitans)

sri lanka 11

Rybáři vytahují sítě

sri lanka 13

 Vlhy proměnlivé (Merops orientalis)

sri lanka 12

Rybák ostroocasý (Sterna acuticauda)

 16. února 2013 Dnes se jede dál. Takže ranní pohoda je pryč. Balení, úklid a odjezd směr Polonnaruwa. Míjíme rýžové pole, závlahy, pozorujeme, jak domorodci sklízí a suší rýži a vodní buvoly, jak se rochní v bažině u silnice. Přes silnici projel jakýsi, opravdu pořádný had. Do Polonnaruwy jsme přijeli v poledne a vyrazili na prohlídku prastarých chrámů. Polonnaruwa byla od 11. století 250 let hlavním městem Srí Lanky. Pak byla postupně opuštěna a pohltila ji džungle. V té době vybudované chrámy, parky a vodní nádrže jsou chráněny UNESCO. Připadal jsem si zde jak v Kiplingově Knize džunglí. Mezi ruinami rostly nádherné prastaré stromy, pobíhali makaci bandaři a ve vodních nádržích bylo také plno života. Varani bengálští, čejky černoprsé, po leknínech pochodoval ostnák bažantí a mezi okřehky krmila „naše“ potápka malá svá mláďata. Nad hlavami nám kroužil orel běloprsý. Bylo šílené vedro, ale památky jsme prolezli všechny. Dostali jsme se k nádhernému jezeru Bendiwewa, kde kus od břehu lovili kormoráni indomalajští, a po chvíli přiletěl a k mé veliké radosti přistál pelikán skvrnozobý. Během procházky kolem jezera jsem narazil na volavku hnědohřbetou, ládující se ulovenou rybou. U jedné budhovy sochy v lese jsem v koruně stromu zahlédl ptáka podobnému, naší žluvě hajní. Byla to jora černokřídlá. Jeli jsme se ubytovat do našeho nového nocoviště, malého penzionku v Sigirii. Večeře, pivko, obligátních pár štamprlat a spánek. 

sri lanka 14

Volavka hnědohřbetá (Ardeola grayii)

sri lanka 15

Jora černokřídlá (Aegithina tiphia)

17. února 2013 Dnes se jde na Lví skálu, Lion Rock 1018,1020. Už minulý den jsme pozorovali tuto obří skálu, tyčící se nad okolní džunglí. Lion Rock je nejen nádherná, ale má i zajímavou historii. Všem doporučuji! Po cestě znovuobjevenými zahradami a úžasným systémem vodních prvků 1028 byli vidět varani bengálští i skvrnití, kormoráni indomalajští, obrovské žáby, makaci bandaři, a nad hlavami v korunách stromů cosi hryzala největší veverka na světě, ratufa indická. Pod Lví skálou kouzlil domorodec s kobrou a při výstupu na skálu kolem nás prolétl sokol stěhovavý. Na vrcholku skály, z trosek královského paláce krále Dhatuseny, byl nádherný výhled. Pod námi v jezeře plavili slony a džungle se táhla až ke vzdáleným horám. Za kamenem na nás vykukoval lepoještěr srílanský. Po sestupu ze skály mě zaujal pohyb v koruně stromu. Bylo to vzrůšo, po větvích poskakoval nádherný pták lejskovec rajský! Na to jak je nádherně černobíle zbarvený, není v koruně stromu skoro viditelný.

Popojeli jsme dál k „půjčovně“ slonů, kde jsme holkám zaplatili projížďku. Nasedly na slony a zmizeli v džungli. Zůstalo po nich (po slonech) jen pár bobků. Jak holky dojely, vyrazili jsme do Dambuly, dalšího z míst na SL, které je třeba vidět. Je to úžasný soubor jeskynních chrámů a více jak 150 soch Budhů, vytesaných přímo do skály. Vítá nás obří, zlatá socha Budhy a muzeum Golden temple u vchodu. Cestou zpět, seděl pod skálou na suché větvi nějaký chocholatý dravec. Protože bylo dost času, vyrazili jsme na safari. Nedaleko odtud byla biosférická rezervace Huluru. Odchytli jsme (nebo oni nás) dva průvodce s terénními vozy a vyrazili. V názorech na toto safari jsem se asi lišil od běžných návštěvníků. Byl jsem úplně nepříčetný. Těmi nejhoršími cestami i necestami jsme se hnali za jedním vyplašeným slonem. Nakonec se nás sjelo uprostřed rozježděné, bahnité louky 11 aut! Jedno k mé škodolibé radosti dokonce nemohlo vyjet. Slon toho využil a prchl do lesa. Viděl jsem spoustu ptáků, buvoly, hady, ale nedalo se zastavit. Měli jsme co dělat se udržet na korbě, natož fotit. Když jsem uviděl v dáli na stromě luňákovce Jerdonova, musel jsem řidiče seřvat, aby zastavil.  Byli tam vidět ještě holubi páskovaní, pávi, vlhy proměnlivé a alexandři malí. Na pozorovatelně, kde jsme konečně zastavili, jsem zahlédl krčící se rorýsy domovní. Asi se chystali nocovat, stejně jako pávi korunkatí. Blížila se bouřka a tak jsme nasedli do džípů a jeli k silnici zpět. Po asi kilometru jízdy jsme najednou spatřili několik stád slonů, pasoucích se hned vedle asfaltky… A my jsme se hnali šílenou jízdou napříč rezervací za 1! vyplašeným slůnětem… Byla už ale skoro tma, začal lijavec a začalo další veselé dobrodružství s cestou džípem bez stěračů.    

sri lanka 16

Ratufa indická (Ratufa indica)

sri lanka 17

Lejskovec rajský (Terpsiphone paradisi)

sri lanka 18

Rorýs domovní (Apus affinis)

18. února 2013 Dnešní den byl ve znamení čaje. Po cestě na jihovýchod ostrova jsme zajeli do vrchoviny proslavené pěstováním a výrobou proslulého čaje. Krajina vysočiny je úplně jiná, zkultivovaná, ale svým způsobem také krásná. Příroda zde asi musela dostat hodně na frak. Vystoupali jsme serpentinami kolem plantáží až do čajové továrny Blue Field. Zde jsme prošli továrnou a průvodkyně nás seznámila s postupem výroby a druhy čajů. Ty jsme pak mohli ochutnat, popřípadě zakoupit v prodejně. Zpět se jelo šíleně ucpanou silnicí do Kandy, kde jsme poobědvali. Restaurace byla vyzdobena dobovými fotografiemi historie Kandy, kdysi také královského města. Po obědě zase jízda ucpanou silnicí až ke Kolombu. Tam jsme najeli na krátký úsek dálnice směřující na jih a pod ztemnělou oblohou s tisíci kaloňů jsme uháněli do Induruwy. Tam jsme měli strávit zbytek dovolené.  

sri lanka 19

Dnešní den byl ve znamení čaje

 sri lanka 20

Čajové plantáže

19. února 2013 Induruwa - ráno jsem vyběhl hned po svítání na pláž, která byla hned pod okny našeho penziónku. Byla zase nádherná. Nikdy jsem si nemyslel, že písek může být tak oranžový a že jeho zrnka mohou být tak stejně veliká… První co jsem uviděl, byly stopy od nějakého traktoru, které končily v oceánu. Až po chvíli mi docvaklo, že to jsou koleje od pořádné želvy. Asi to byla kareta obrovská a snášela vejce 5 m od naší branky. Druhé zastavení srdce mi připravila koliha malá, lovící v přílivových vlnách kraby. Dalo se k ní docela dobře přiblížit a fotit dosytnosti. Později jsem zjistil, že na nekonečné pláži je zde na asi 300 m jedna koliha… Byly zde s rybáky, racky, volavkami hnědohřbetými a rusohlavými, strdimily fialovými a vránami mými pravidelnými společníky. Nepočítaje bloumající a cvičící!!! domorodce. Zbytek dne byl jen o válení a odpočinku. Večer jsme pak podnikli krátký výlet po dědině.

sri lanka 21

Kouzelná ranní pláž

sri lanka 22

Koliha malá (Numenius phaeopus)

sri lanka 23

 Zbytek dne byl jen o válení a odpočinku

 20. února 2013 Na pláži už nebyly žádné stopy po želvách a tak jsem se věnoval kolihám malým a spol. Šel jsem po pláži asi 2 km a vydal se po souběžné silnici vesnicí zpět. Bavil mne ten ranní cvrkot a přitom pohoda. Domorodci jsou vesměs stále milí a usměvaví. I když jejich život je určitě krušný, myslím, že jsou šťastní. To jen my si myslíme, a někdy je nám vnucováno, že jim musíme pomáhat. Mají své živobytí a jsou v kontaktu s přírodou, kde nachází většinu toho, co potřebují. V kontaktu s cizinci nejsou vůči nim neslušně agresívní, jak to známe z Egypta či Tuniska. Možná je to naučili minulí angličtí a holandští kolonizátoři, kdo ví. Přistihl jsem se, že i když jsem jel na SL hlavně za ptáky, v závěru pobytu mě víc bavilo fotit lidi, hlavně děti. Ty jsou velmi fotogenické a krásné. Nestalo se, že by se při focení neusmály. A ráno, když jdou nastrojené ve sněhobílých stejnokrojích do školy, působí to velmi svátečně. Jsem pro, aby se stejnokroje zavedly i u nás. Procházel jsem kolem školy po silnici plné aut, kol, busů a tuk tuků. Zde k mému údivu řídil s plácačkou dopravu zhruba 13 - letý školák v signální vestě. Přes zebru perfektně převáděl spořádané houfy dětí a navyklými gesty zastavoval dopravu a byl všemi stranami plně respektován…. Zde bychom se od srílančanů mohli učit. U nás dopravu řídí městští policajti s vysokými platy. Naše děti díky nim sice prochází plynule přes přechod, ale neuvědomují si nebezpečí a neučí se samostatnosti.

 Ale zpět k mému návratu Induruwou. Byla to vesnice jako všechny na SL skrytá v lese, takže zde bylo možné vidět ledasco, např. vlha proměnlivá a vlha modroocasá, drongo šedobřichý, majna obecná, kukačka vraní a srílanská, holub kovový, hrdlička kropenatá a bulbul šupinkový. Po snídani jsme navštívili zajímavou výrobnu kosmetiky z přírodních produktů. Po překonání řeky lodí jsme se ocitli na krásné pláži Bentota. Z lodě jsem pozoroval chřástala běloprsého a varany skvrnité. V pobřežní vegetaci se proháněly žluvy černohlavé a strdimilové srílanští. Také se mi zde mihla plachá kukačka srílanská. Přímo na pláži nebyli žádní ptáci. Jen v dáli nad vodou nějací racci a rybáci. Vykoupali a vyblbli jsme se ve vlnách a šli na oběd k našemu průvodci Michelovi, do jeho domu. Bylo to příjemné a oběd velmi chutný. Cestou k našemu penzionu jsme si „zašopovali“ a jeli zpět na hotel. Další super zážitek, jak tuk tuky nebo autobusy, kterými jsme jeli. Tuk tuk je komfortní, bus je ale levnější a je většinou narvaný. Ale jinak sranda!

sri lanka 24

Banánový květ

 sri lanka 25

Domorodci jsou vesměs stále milí a usměvaví

sri lanka 26

Žluva černohlavá (Oriolus xanthonotus)

21. února 2013 Ranní vstávání a jízda za tmy do Alutgamy bylo nepříjemné. Ale zážitek ze zdejšího rybího trhu byl fantastický! Vizuální, sluchové a čichové vjemy se těžko popisují. To se musí prožít dohromady. Ale fotky se daly udělat pěkné. Bylo tam vidět, jak rybáři prodávají úlovky obchodníkům se vším, co to obnáší. Hromady tuňáků, zlaků, žraloků a desítek mně neznámých ryb tam nacházely své majitele. Dokonce i mne si tam jeden obchodník vybral a cosi kupujícím vykládal a ukazoval na mne, jako kdybych byl nějaká ryba. Myslím, že se jim chlubil s tím, že já jsem si od něj taky nějaké ryby koupil. No, velké divadlo… Byl to zážitek jak hrom. Měli jsme si pak celý den o čem povídat.

Kousek od penzionu mne zaujal stánek u silnice, kde paní prodávala cosi jako hrachovou polévku. Domorci to brali po litrech. Říkali tomu Kandy cola a chutnalo to i podobně, jako hrachovka. Prý to je z bylin a moc dobré na trávení.  

Po snídani následovalo koupání na pláži Bentota. Naši kamarádi Lulu a Michel nám donesli a připravili kokosové ořechy. Kokosové mléko jsem nikdy nepil a čekal jsem trochu jinou chuť. Přirovnal bych to víc k jogurtovému nápoji jak k mléku. Po koupání v oceánu následovala návštěva výrobny kosmetiky a léčivých přípravků z léčivých rostlin. Většina z nich rostla v malé botanické zahradě v areálu této firmy. Průvodce nás seznámil s účinky jednotlivých rostlin a předvedl i depilační krém na mé chlupaté noze. Úspěšně! Prohlídka byla zakončena kvalitní masáží zad a hlav všech členů naší minivýpravy. 

sri lanka 27

Návštěva rybího trhu

sri lanka 28

Vizuální, sluchové a čichové vjemy se těžko popisují

22. února 2013 Zase vstávání za tmy a dlouhá a hrbatá cesta do Sinharaya Forrest reserve, rezervace s rozsáhlými plochami neporušeného nížinného pralesa zařazené do dědictví UNESCO. Je zde k prý 830 endemických druhů rostlin a živočichů. Dokonce 60 procent zdejších stromů jsou endemity! Za neustálého souboje s pijavicemi jsme měli možnost zahlédnout krásné pavouky, velké jako dlaň, zelenou zmiji, agamku wiegmannovu, obří stonožku, dřevokazné houby, různé květiny včetně masožravých láčkovek, motýly a hlavně ptáky. Pochodovali jsme i kus cesty s kurem cejlonským. Napřed s námi šla asi 200 m slepička, a pak ji vystřídal nádherně vybarvený kohoutek. Opět jsem uviděl v korunách lejskovce rajského a až doma z fotky určil v houštině sedícího trogona malabarského. Byly tam vidět vlhy proměnlivé, šáma stračí, kukačky vraní a koel, holub páskovaný a nad námi přelétl čáp bělokrký. Těšili jsme se hlavně na krasku srílanskou a tu jsme nakonec taky našli. Byla polodivoká a nádherná. 

sri lanka 29

Šáma stračí (Copsychus saularis)

sri lanka 30

Kukačka koel (Eudynamus scolopacea)

sri lanka 31

Kraska srílandská (Urocissa ornata)

23. - 25. února 2013 Zbylé dny probíhaly střídavě odpočinkově. Leh a výdrž se střídal s pochody do vesnice skryté v džungli a koupáním v oceánu. Ve vesnici bylo ráno nádherně, potkával jsem se domorodci, dětmi jdoucími do školy, obchodníky jedoucími za kšeftem, nahlédl jsem do sázkové kanceláře…. Byl jsem pozván jedním starým mužem domů na zajímavé ovoce, které prý má léčivé účinky… No, snědl jsem ho a nic mi po něm nebylo. Pozoroval jsem tu další nové druhy. Panenku muškátovou, žlunu menší, vlaštovku obecnou s rezavočerveným břichem, což je egyptská ssp. savignii, ťuhýka hnědého, vousáka hnědohlavého a indického, holuba kovového a krejčiříka obecného. Pod obrovským kvetoucím stromem bylo živo. Velké, tučnolisté, červené květy vábily spousty hmyzu a ptáků. Mít tak stativák… Krmili se zde lorikul srílanský, alexandr malý i velký, suříkovec srílanský a další drobní ptáci, které jsem proti obloze nedokázal rozeznat. Jeden domorodec mi musel ukázat velmi plachého hulmana rudolícího, sám bych jej nenašel. V trnitém keři za nádražím se ukrýval skalník indický. Ledňáčci hnědohlaví, hrdličky kropenaté, vrabci domácí, šámy stračí, majny obecné a timálie žlutozobé byly nejběžnějšími zdejšími druhy. Na pláži Bentota jsem pak jeden den objevil mělčinu, kde se zdržovaly kolihy malé, kulíci mořští a hlavně hejnko rybáků malých.

Můj „birdlist“ se za 15 dnů na Srí Lance zaplnil 85 druhy, což je pěkné. Při lepší optice a větší nezávislosti na programu naší výpravy, by možná číslo překročilo stovku. Třeba příště.

Nastal večer, kdy jsme sbalili bágly a odjeli na letiště. Ještě teď, téměř po roce když to píši, je mi smutno po tom krásném ostrově. Po přírodě a lidech Šťastné země.  

sri lanka 32

Rybáci malý (Sternula albifrons)

sri lanka 33

Ještě teď, téměř po roce když to píši, je mi smutno po tom krásném ostrově

 


 

Obyvatelé Srí Lanky

Na ostrově žije 20.064.776 obyvatel (53. nejlidnatější místo na světě, odhad z roku 2005), kteří jsou různého původu i náboženského vyznání. Najdete zde buddhisty (70%), hinduisty (15%), křesťany (8%), muslimy (7%). Hustota zalidnění vychází na 306 obyvatel / km2.

Buddhisté, jinak zvaní Sinhálci přišli pravděpodobně ze severu bengálského zálivu. Mluví jazykem Sinhala a vyznávají kastovní systém.

Tamilové tvoří druhou nejsilnější skupinu obyvatelstva na Srí Lance. Většina z nich vyznává hinduistické náboženství, mluví jazykem Tamil. Tamilové se rozdělují na dvě základní skupiny. První z nich jsou srílanští Tamilové – asi 12,7 %, kteří se koncentrují převážně na severu země a prý přišli z Indie. Druhou skupinou jsou Indičtí Tamilové – asi 5,3 %, kteří byli přivezeni z Indie britskými okupanty jako pracovní síla na čajovníkové plantáže. Historie a kastovní systém těchto dvou skupin se liší.

Muslimové jsou nazýváni také Moorové, kteří pravděpodobně pocházejí z arabských nebo indických muslimů. Mluví jazykem Tamilů. Menší skupinou muslimů jsou Malajci, kteří si udržují dodnes svůj jazyk.

Mezi další národnosti obývající ostrov patří Burgheři, kteří mají evropský původ a tvoří asi 0,4% obyvatelstva. Dále jsou tu Malajci a ostatní čínské a evropské komunity. Wanniyala-aetto nebo-li „lidé lesa“ je název etnické skupiny – Védů. Jsou to jediní původní obyvatelé tohoto ostrova, bohužel však téměř vymřeli. Véda znamená v sinhálštině něco jako „zaostalý“. Védové nemají žádnou specifikou kulturu, náboženství, tradice, jazyk – proto také mnoho lidí popírá jejich existenci. Védové žili na území národního parku Maduru Oya, bohužel však byli postupně vystěhováni, kromě jedné vesnice. V roce 1990 obdrželi od státu Védové část území v parku k užívání, ale při příchodu na toto území lidé zjistili, že je příliš malé k uživení. V roce 1998 vláda toto území opět rozšířila a udělila Védům na tomto území právo lovit a také shromažďovat se. Přesto byl ale v roce 1999 zastřelen jeden vesničan z důvodu lovu zvěře. Dodnes není tento problém dořešen a Védové stále žádají o rozšíření svých práv.