Článek s tímto názvem vyšel v časopise Panurus 2009, kde jsem popsal svoje zkušenosti s tímto na naše poměry neobvyklým až exotickým druhem. Jeho text uvádím následně téměř beze změn.

Alexandr malý (Psittacula krameri) je středně velký papoušek dlouhý 38-42 cm, z toho téměř dvě třetiny připadají na ocas. Je téměř celý zelený, jenom letky jsou tmavé. Konec dlouhého ocasu a šíje jsou zbarveny modře. Samec se liší od samice černým proužkem pod lícemi. Silný zobák je tmavě červený. Mláďata mají kratší ocas.


 

Alexandr malý (Psittacula krameri)


 Alexandr malý žije v řídkých lesích, savanách i v polopouštích s roztroušenými stromy. Mimo původní areál se vyskytuje obvykle v městských parcích a zahradách. Ptáci velmi dobře létají a jsou stálí nebo potulní. Hnízdí v dutinách stromů, které si sám vydlabe nebo použije opuštěnou dutinu. Na Blízkém východě hnízdí i ve skalách a zříceninách, často v koloniích. Samice snáší 3-6 vajec, na kterých pak sedí 22-24 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo po 7 týdnech. Alexandr malý se živí semeny, plody a květy nebo zalétá na obilná pole a kukuřici. Je to hlučný pták, který se často ozývá vřískavým kri-kri-kri.

Původní areál rozšíření je velmi rozlehlý. V Africe je rozšířen jižně od Sahary od Mauretánie a Senegalu na západě až po Súdán a Etiopii na východě. V Asii se vyskytuje na celém indickém subkontinentu od Pákistánu přes Nepál a Indii až po Barmu (GRIMMETT, ISKIPP & INSKIPP 2001). Hnízdí také na Srí-Lance. Na tomto rozsáhlém území vytváří 4 subspecie.

Díky své přizpůsobivosti je alexandr malý rozšířen na mnoha dalších místech světa. Z ptáků uniklých ze zajetí vznikají v městských parcích malé kolonie, které se poměrně rychle zvětšují a druh se šíří mimo intravilán.

Ve východní Africe žije alexandr malý mimo původní areál v Nairobi a Mombase (Keňa) a na ostrově Zanzibar patřící Tanzánii (STEVENSON & FANSHAWE 2003). Rozšířen je také na několika místech v Egyptě. V Jihoafrické republice hnízdí v Durbanu a Johannesburgu (SINCLAIR & RYAN 2003). Vysazen byl na ostrově Mauricius a Kapverdských ostrovech.

Na Blízkém východě je alexandr malý ostrůvkovitě rozšířen v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Jemenu, Jordánsku a Izraeli. Rovněž v Iráku a Íránu hnízdí na mnoha místech (PORTER, CHRISTENSEN & SCHIERMACKER-HANSEN 1996). V jihovýchodní Číně tvoří centrum výskytu tohoto druhu Hong Kong a Macao (MACKINNON & PHILLIPPS 2005), na Malajském poloostrově je to Singapur.

V Severní Americe žije alexandr malý v mnoha městech na jihu USA a v Kalifornii (SIBLEY 2003). Vysazen byl také na Havajských ostrovech. V Jižní Americe je jeho výskyt znám z hlavního města Venezuely Caracasu (HILTY 2003).

V Evropě byl alexandr malý poprvé pozorován v roce 1962 v městském parku ve městě Tervuren nedaleko Bruselu v Belgii. V roce 1966 bylo v Belgii zaznamenáno první hnízdění v přírodě. Od sedmdesátých let 20. století se rozšiřuje hnízdní areál tohoto druhu v Evropě. Na Britských ostrovech žije podle P. Podpěry (www.ifauna.cz) zejména v Londýně, ve východní Anglii a na sever až po skotský Glasgow asi 9 000 ptáků. V Belgii žije až 7 000 alexandrů, z toho 3 000 v Bruselu. V Holandsku se odhaduje hnízdní populace na 5 400 ptáků a v sousedním Německu přes 6 000 ptáků (HAGEMEIJER & BLAIR 1997). V Polsku byli zjištěni pouze ptáci ulétlí ze zajetí na třech místech (TOMIALOJC & STAWARCZYK 2003). V sousedním Rakousku existují dvě hnízdní populace (Vídeň a Innsbruck). Alexandr malý hnízdí také v severní Itálii (Trieste) a na Sicílii. V Řecku žije v počtu několika set ptáků v Aténách. Rozšířen je také na několika místech Francie a Španělska včetně Kanárských ostrovů. V poslední době se objevila malá hnízdní populace na portugalské Madeiře a Azorech (CLARKE 2006). Kromě Francie, kde převažuje africká subspecie P. k. krameri, patří většina evropských ptáků k asijským subspeciím P. k. borealis a P. k. manillensis nebo k jejich křížencům (HEINZEL, FITTER & PARSLOW 1995). V Evropě se v současné době vyskytuje více než 25 000 alexandrů malých.

Z České republiky není o výskytu alexandra malého příliš mnoho zpráv. O pozorování na Ostravsku bez bližšího popisu se zmiňuje MANDÁK (2004). Podle nedoložené zprávy se měl v první polovině 70. let 20. století po dva roky vyskytovat volně létající pár alexandrů v Praze-Podolí ve druhém roce i s mladými.

Poprvé jsem se s alexandrem malým ve volné přírodě setkal 22.7.2001. U rybníka Zrcadlo nedaleko Kopidlna (50°18’N, 15°13’E) jsem pozoroval dva ptáky letící od severu na jih. Letěli vedle sebe ve výšce asi80 ma upozornili na sebe hlasitým křikem. Po celou dobu pozorování neměnili výšku ani směr letu.

Podruhé jsem pozoroval tohoto exotického papouška 29.9.2008 v místě zvaném Vzdychánek asi5 kmzápadně od Semil (50°16’N, 15°15‘E). Při sledování podzimního tahu se v hejnu stěhovavých ptáků objevil rychle letící alexandr malý. Opět na sebe upozornil hlasitým křikem. Podle kresby na hlavě se jednalo pravděpodobně o dospělého samce. Pták opět letěl severojižním směrem a během necelé minuty nám zmizel z dohledu. Bohužel se ho přítomnému fotografovi J. Šťastnému podařilo vyfotit už jenom z velké dálky.

Vzhledem k tomu, že se tento druh zejména v západní Evropě šíří, může takovýchto exotických pozorování v dalších letech přibývat a nemusí jít vždy o ptáky ulétlé ze zajetí. Vždyť nejbližší hnízdiště v Porýní jsou od České republiky vzdálena pouhých260 kma z Vídně je to na jižní Moravu necelých90 km.


Literatura

CLARKE T. 2006: Birds of the Atlantic Islands. Christopher Helm, London

GRIMMETT R., INSKIPP C. & INSKIPP T. 2001: Pocket Guide to the Birds of the Indian Subcontinent. Christopher Helm, London

HAGEMEIJER W.J.M. & BLAIR M.J. 1997: The EBCC Atlas of European Breeding Birds. Their Distribution and Abundance. T.& A.D.Poyser, London

HEINZEL H., FITTER R. & PARSLOW J.1995: Birds of Britain & Europe with North Africa & The Middle East.. Harper Collins Publishers, London

HILTY S. L. 2003: Birds of Venezuela. Christopher Helm, London

MACKINNON J. & PHILLIPPS K. 2005: A Field Guide to the Birds of China. Oxford University Press, Oxford

MANDÁK M. 2004: Heřmanický rybník – významná ornitologická lokalita. Acrocephalus 20: 2-53

PORTER R. F., CHRISTENSEN S. & SCHIERMACKER-HANSEN 1996: Field Guide to the Birds of the Middle East. T. & A.D. Poyser, London

SIBLEY D. 2003: Birds of Eastern North America. Christopher Helm, London

SINCLAIR I. & RYAN P. 2003: Birds of Afrika south of the Sahara. Struik Publisher, Cape Town

STEVENSON T. & FANSHAWE J. 2003: Field Guide to the Birds of East Africa. Christopher Helm, London

TOMIALOJC L. & STAWARCZYK T. 2003: Awifauna Polski. Rozmieszczenie, liczebnosc i zmiany. PTPP „pro Natura“, Wroclaw

WWW.IFAUNA.CZ


Od napsání předchozího článku uběhly už čtyři roky a pozorování alexandrů malých v Česku postupně přibývá. Pokusím se tedy shrnout všechna známá nebo publikovaná zjištění tohoto druhu u nás:

22.7.2001        Mlýnec, rybník Zrcadlo (JC), 2 ex. letí ve výšce80 msměrem na jih (Jasso L.)

25.7.2006        Praha, Dubeč (AA), pozorována1 Fvelice plachá (Telenský T., Rulfová A.)

29.9.2008        Záhoří, Vzdychánek (SM),1 Mrychle letící směrem na jih (Jasso L.)

3.10.2008        Krkonoše, sedlo nad Voseckou boudou (SM), přelet 1 ex. (Zicha F.)

8.2009-19.3.2010       Nové Město nad Metují (NA), 1 ex. se zdržoval v hejnu hrdliček zahradních a přečkal i silné mrazy (Hromádko M.)

7.10.2009               Liberec (LB), 2 ex. odletěli s křikem ze stromu východním směrem (Došlý M.)

31.8.2011               Praha, Stodůlky (AA), asi měsíc přelétá a hlasitě křičí 1 ex. (Kronus Š.)

16.11.2011           Lanžhot, obora Soutok (BV), pták v dobré kondici přeletuje (Horal D.)

15.1.2012               Sluhy (PY), 1 ex. se potuluje delší dobu po vesnici (Čermáková T.)

4.3. + 29.4.2012         Praha, Trója (AA), 1 ex. modré mutace se už delší dobu zdržuje v zahradách, přežil zimu, několikrát se objevil i v televizním vysílání

10.8.2012               Praha, Trója (AA), 1 ex. (zelený) letěl přes Vltavu směrem k ZOO (Suhrada J.)

17. – 19.8.2012          Polní Chrčice (KO), 1 ex. se zdržoval 3 dny ve vsi na smrku (Došlý M.)

28.8.2012        Svitavy, Lánský r. (SY), 1 ex. letěl nad polem JV směrem (Novák L.)

Z uvedeného přehledu je patrné, že se u nás v letech 2001 – 2012 vyskytlo 15 alexandrů malých v Libereckém (4), Královehradeckém (3), Pardubickém (1), Středočeském (1), Praze (5) a v Jihomoravském kraji (1). Jejich výskyt podle let ukazuje Tab. 1:


 Rok                2001    2006    2008    2009    2010    2011    2012    celkem

Počet ex.           2           1          2           3                      2          5          15


 Výskyt alexandrů malých u nás v jednotlivých měsících roku ukazuje, že se ptáci objevují převážně v mimohnízdním období mezi 22.7. – 16.11. Výskyt podle měsíců v průběhu roku znázorňuje Tab. 2:


 Měsíc 1          2          3          4          5          6          7          8          9          10        11   celkem

Počet   1                      1                                              3          5          1          3          1          15       


 V západní, střední a jižní Evropě se v současnosti vyskytuje více než 30 000 alexandrů malých a druh se nadále šíří. Nejvíce alexandrů žije v Belgii, kde je hnízdní populace odhadována na 7 000 párů. Podle www.trektellen.nl dochází u tohoto druhu k pohnízdním potulkám nejvíce mezi 15.7. – 30.11. s vrcholy na konci srpna a v říjnu. V Belgii při sledování ptačí migrace zaznamenali u alexandra malého denní rekord 24.10.2004 u Kraaienbergu – 111 ex. za 4 hodiny. V Nizozemí byl 1.9.2005 u Rijswijku zaznamenán přelet 287 alexandrů rovněž za 4 hodiny.

V sousedním Rakousku a Německu je alexandr malý v seznamu ptáků řazen do kategorie C. V Německu tento druh hnízdí od roku1969 aza etablovaný se považuje od roku 1993. V současnosti je počet alexandrů odhadován na 6 000 – 7 000 ex. V Polsku byl v letech 2008 – 2011 zaznamenán 6x (16.1., 13.6., 8.8. – 19.12.).

Z předchozího textu lze vyvodit závěr, že alexandr malý se v Evropě nadále šíří a některá pozorování v Česku z posledních let ukazují i na možnost záletu tohoto druhu na naše území.

Podle mého názoru by se to mohlo týkat všech pozorování z Libereckého kraje (Liberec 7.10.2009 – viz foto, Záhoří, Vzdychánek 29.9.2008, Krkonoše 3.10.2008), z Jičínska (ryb. Zrcadlo 22.7.2001), Svitavska (Lánský ryb. 28.8.2012) nebo z Prahy (Dubeč 25.7.2006).

Také pozorování z jižní Moravy (obora Soutok 16.11.2011) by mohlo souviset s pohnízdní potulkou ptáka z vídeňské populace. Ostatní výskyty patří do kategorie E – uprchlík ze zajetí.

Tímto článkem jsem chtěl kromě úvahy o možném výskytu alexandra malého z etablované populace v západní Evropě u nás i upozornit birdwatchery na možnost setkání s tímto druhem. Podle vlastní zkušenosti i zkušeností dalších oslovených pozorovatelů jde většinou o setkání překvapivé a obvykle velmi krátké na pořízení třeba i dokladové fotodokumentace. Zatím se to podařilo pouze Martinu Došlému 7.10.2009 v Liberci – viz foto níže.


 

Alexandr malý (Psittacula krameri)

 


Literatura

www.avif.birds.cz

www. trektellen.nl