Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2012 tetřeva hlušce. Proto v tomto roce vyšlo hned několik článků o tomto vzácném horském druhu ptáka. Ve většině článků je stále zmiňován výskyt tetřeva v Beskydech, Krušných horách, Krkonoších, Jeseníkách, na Šumavě i jinde. Skutečnost je ale podle mého méně optimistická.

 tetrev1x

Foto Jan Goddefroy, 11.5.2011, Norsko

 

Tetřev hlušec má rozsáhlý areál rozšíření s těžištěm výskytu ve Skandinávii, Pobaltí, Bělorusku a v Rusku na východ až po Bajkal. Na tomto území žije 96 % světové populace. Ve zbylé části Evropy má tetřev ostrůvkovitý výskyt ve Skotsku, Španělsku, jižní Francii, alpských zemích, České republice, Polsku, na Slovensku a na Balkáně. V Evropě byla početnost tetřeva hlušce odhadnuta na min. 760 000 „párů“.

V České republice byl v minulosti tetřev vcelku hojným druhem, který se vyskytoval ve všech pohraničních horách a i ve většině rozsáhlých vnitrozemských lesních komplexů (Doupovské hory, Křivoklátsko, Brdy, Českolipsko, Českomoravská vrchovina...). O početnosti tetřevů svědčí mnohé historické zápisy a lovecké statistiky. V 19. století se stal lov tetřevů společenskou záležitostí a jenom v roce 1892 ulovilo 23 hostů na švarcenberských panstvích dohromady 95 kohoutů. V celých Čechách pak bylo střeleno v roce 1857 celkem 469 kusů, v roce 1864 celkem 363 kusů, v roce 1877 dalších 527 kusů, roku 1912 dokonce 2 007 kusů a ve 20. letech 20. století okolo 1 000 tetřevů ročně. Výrazný pokles početnosti nastal zejména po 2. světové válce. Uvádí se, že přemnožené kuny a lišky v této době zlikvidovaly tetřevy v okolí Mimoně a Doks v severních Čechách. V 60.-70. letech 20. století poklesl počet tetřevů na celém území o dalších 80 % a druh vymizel z téměř celého vnitrozemí Čech a Moravy. Podařilo se mi dohledat v několika případech poslední výskyt tetřeva v některých oblastech. Rok v závorce znamená ojedinělý výskyt po mnoha letech nebo poslední  pozorování ptáků z reintrodukčních pokusů.

Český ráj                       1948

Podblanicko                  1949 (1968) 

Táborsko                        1967

Vizovické vrchy               1972

Brdy                                 1972 (2006)

Českomoravská vrch. 1974

Orlické hory                   1978 (1989)

Tachovsko                     1981

Vsetínské vrchy             1983 (1997)

Krkonoše                       1995 (2005)

Krušné hory                   2003?


Vývoj populace tetřeva hlušce v České republice (různé zdroje)

 1935                12 000 ks                                1985-89          100 - 150 ks

1964                400 – 500 ks                           1990                100 – 200 ks

1967                1 229 ks                                  1998                91 ks

1970                800 ks                                     2001-03          150 – 200 ks

1973-77          530 – 700 ks                           2009                240 – 250 ks

1978                462 ks                                     2012                min. 250 ks


Vývoj populace tetřeva hlušce v Beskydech (Krupa M. in verb.)

 1936-38          134 –140 M               271 –290 F

1958               90 M                          137 F

2000-06          5 –9 M                       13 –24 F

2007-11          4 –7 M                       8 –15 F


Vývoj populace tetřeva hlušce na Šumavě (brožurka Tetřev hlušec – Pták roku 2012)

 1964                254 ks                                     2002                190 ks

1994                178 ks                                     2004                200 ks

1995                157 ks                                     2006                250 ks

2000                170 ks                                     2010                300 ks

 

tetrev2x

Foto Richard Stehlík, 18.4.2012, Norsko (www.animalphotogallery.cz)


Reintrodukce tetřeva hlušce

Lesy ČR – LZ Prachatice začaly v roce 1988 s voliérovým chovem tetřeva v Mlynářovicích na Šumavě. V roce 1993 začala LS Karlovice s chovem v Jeseníkách. Oficiálně byl Záchranný program tetřeva hlušce v ČR vyhlášen Ministerstvem životního prostředí 19.8.1998. Finanční náklady na tento projekt dosáhly minimálně 12 milionů korun. Následně uvádím název pohoří, období reintrodukce a počet vypuštěných tetřevů:

Brdy                           1996 – 2005               310 ks

Český les                    1998 – 2011               60 ks

Šumava                       1994 – 2002               243 ks

Krkonoše                    1999 – 2004               67 ks

Králický Sněžník        2001 – 2002               28 ks

Jeseníky                      1999, 2001 – 2002     60 ks

Vsetínské vrchy          1994 – 1997               33 ks

Žádný z reintrodukčních pokusů u nás nevedl k vytvoření životaschopné populace tetřeva hlušce. V Brdech se na vypouštění tetřevů podílely Vojenské lesy a statky Hořovice, které do přírody vypustily během 10 let celkem 310 tetřevů s poměrem pohlaví 1 : 1. Tetřevi pocházeli z odchovny v Německu. Ptáci se vypouštěli vyspělí a v dobré zdravotní kondici, přesto do 3 měsíců uhynulo 40 % kuřat a 50 % adultních ptáků. Díky snížené plachosti se někteří ptáci přidružovali v zimě k drůbeži ve vesnicích nebo je známý případ tetřeva, který seděl s myslivcem na posedu na čekané.

Domažlické městské lesy vypustily v okolí Čerchova v Českém lese během 12 let celkem 60 tetřevů z aklimatizačního zařízení ve výšce925 m. Jednoho roku po vypuštění se dožilo pouze 10 %  jedinců.

Správa Krkonošského národního parku vypustila do přírody během 6 let celkem 67 tetřevů původem ze Švédska. Z vlastního chovu ještě před rokem 1994 vypustili během předchozích 20 let dalších 120 ptáků. V letech 2000 – 2002 bylo 36 tetřevů sledováno telemetricky. Díky tomu se zjistilo, že tetřevi v Krkonoších preferovali smrkové porosty ve stáří 100 – 160 let s hojným podrostem brusnice borůvky. Bohužel se také zjistilo, že doba přežívání vypuštěných tetřevů byla průměrně pouze 28 dnů (3 – 113 dnů). Příčinou úhynu vypuštěných ptáků byla predace liškou obecnou (88,9%), výrem velkým (3,7%), jestřábem lesním (3,7%) a kunou lesní (3,7%). 

 

tetrev3x

 Foto Richard Stehlík, 18.4.2012, Norsko (www.animalphotogallery.cz)


Tetřev hlušec v roce 2012

 Podle všeho žije v České republice nejméně 250 tetřevů v Moravskoslezských Beskydech a na Šumavě. V Beskydech je v současnosti populace na hranici přežití (10 – 20 ks). Malou nadějí pro ni je rozsáhlý reintrodukční program na česko-polsko-slovenském pomezí, kde v polesí Visla (PL) bylo v letech 2003 – 2011 vypuštěno 422 tetřevů. Malá část ptáků překonává Jablunkovský průsmyk a jsou pozorováni i v centrálních Beskydech.

Posledním místem u nás se životaschopnou populací tetřeva hlušce je Šumava. Ptáci tu upřednostňují polohy nad1000 ms vývraty, tlejícím dřevem, mlazinami střídajícími se s rozsáhlými jehličnatými lesy, rašeliniště a vřesoviště s bohatým podrostem brusnicovitých rostlin. Odhaduje se, že jenom 17 % rozlohy Národního parku Šumava a NP Bavorský les poskytuje tetřevovi vhodné prostředí. Aktuálně žije na území obou národních parků 300 – 350 ptáků, z toho minimálně 250 v české části Šumavy.

 Setkat se v přírodě s tetřevem hlušcem je zážitek, na který se nezapomíná. Posledním místem, kde je šance tento druh s velkou dávkou štěstí pozorovat, je zřejmě Šumava. Počet jedinců po roce 2000 optimisticky rostl. Na druhou stranu ale taky rostly snahy místních podnikatelů na vybudování dalších lyžařských areálů, dalších cyklostezek, návštěvnost Šumavy se pohybuje kolem 700 000 lidí za rok, v zimě se udržuje600 kmběžeckých stop a v rámci boje proti kůrovci se kácí v bezzásahových zónách. Úmyslně jsem do článku vložil fotografie tetřeva hlušce z Norska, protože nemusí být daleko doba, kdy budou fotografové a birdwatcheři jezdit za pozorováním tohoto majestátního ptáka za hranice České republiky.