Deltu Dunaje jsem navštívila v květnu roku 2011 a 2012 a okamžitě jsem se do ní zamilovala. Vždycky jsem měla ráda ptačí svět, ale po návštěvě tohoto nádherného místa s opravdovou přírodou jsem byla ještě víc zapálená "birdwatcherka". Vždyť v deltě jsem viděla úplně poprvé v životě mnoho nových druhů ptáků jako je například: ibis hnědý, bukáček malý, pisila čáponohá, tenkozobec opačný, pelikán bílý a kadeřavý, volavka červená, ťuhýk menší, ouhorlík stepní, atd.

Deltu Dunaje v Rumunsku jsme navštívili v obou případech ne na vlastní pěst, ale s CK Carabus, poznala jsem tam mnoho nových přátel stejně zapálených do přírody jako já, pravda, některé zajímali víc plazi nebo brouci, ale delta je rájem pro všechny obdivovatele neporušené přírody. Je pravděpodobné, že civilizace dorazí i do té poslední nedotčené vesničky v deltě a tím se toto kouzelné místo navždy změní.

 

pelicani

IMGP4707

Pelikáni bílí na jedné z lagun

IMGP4791

Rybák obecný

IMGP4801

laguna

IMGP4787

IMGP4795

Lekníny a stulíky v laguně

IMGP4816

Kapitán naší lodi byl svérázná postava, kouřil nad otevřenou nádrží, když skákal do vody, ukopnul si palec a pak nám ho celý krvavý ukazoval, také si asi na hodinku zdřímnul a loď řídil jeden cestující. A když nám došel benzín uprostřed hlavního kanálu, náš kapitán naštěstí přivolal kamaráda a nakonec s námi tak rychle pálil, že náš člun téměř létal nad vodou :-)

IMG 5251

Ledňáčci na námluvách

IMG 5275

Volavky stříbřité

IMG 5378

Rybáci obecní

IMG 5395

Volavka stříbřitá

Rumunský venkov má kouzelnou atmosféru, na kterou ráda a často vzpomínám. Lidé jsou tu milý a skromní, vzduch čistý a i navzdory všude se povalujícím odpadkům je tu tolik ptáků, jako jsem ještě nikde neviděla. Atmosféru utváří všudypřítomné "du du du" dudka chocholatého a jeho typické kývaní hlavou, hvízdání vlh sedících na drátech, švitoření vrabců pokřovních majících svoje hnízda přímo ve velkém čapím hnízdě na sloupu el. vedení, zdáli je slyšet tesklivé houkání sýčků a hluboké dunivé zvuky znějící z rákosí, které patří bukači velkému. Všechny tyto věci jsem zažila v malé vesničce Murighiol v srdci dunajské delty. Co nejdříve ráno jsem vyrazila k místním rybníkům, které vypadaly jako typické české kačáky, ale chyba lávky. Skrýval se tam doslova ptačí ráj. Venkov v deltě mi dává pocit, jako bych zažila český venkov tak před 50 až 100 lety, i když pokrok začíná pronikat i sem. Oproti roku 2011 se toho ve vesničkách hodně změnilo, opravili jim silnice, udělali chodníky a všude rozmístili odpadkové koše atd. Chtěla bych se ještě do delty vrátit, než to kouzlo, které mě naprosto uchvátilo, zmizí....

IMGP4988

Chocholouš obecný 

IMGP5083

Obsazená čapí hnízda byla ve vesničkách často vidět na sloupech el. vedení

IMGP5627A

Dlouhonohé pisily u obce Murighiol

IMGP5684A

Jeden z rybníků u Murighiolu, v pozadí se rýsují pahorky Bestepe /Beštepe/

IMG 5622

IMG 5627

Pisily čáponohé a tenkozobci opační, Murighiol

ibis

ibisové hnědí hledající potravu

muri

Rybníček přímo u vesnice Murighiol byl skutečná pokladnice ptačích druhů

pasak

V Rumunsku se udržuje tradice volné pastvy, tzn., že ovce a kozy se volně pasou pod vedením pasáka a jeho psů

IMG 6383

Volavka červená vypouští svůj dáreček přímo na naše hlavy

IMGP5030

IMGP5027

Koňský/oslí povoz patří v deltě k častým dopravním prostředkům

IMGP4550

Jeden z domečků ve vesnici Murighiol

IMGP5401

Ukrajinští rybáři, kteří měli dohromady asi 20 zubů a ještě k tomu zlatých. Ukrajinci patří v rumunské deltě Dunaje k významnému etniku.

IMG 5659

Lipovanské ženy na nedělním trhu. Lipované jsou etničtí Rusové, kteří v 18. století opustili svou vlast jako výraz nesouhlasu s církevními reformami Petra Velikého. Usadili se v tehdy liduprázdné deltě Dunaje, dnes jich tu žije asi 40 tisíc a živobytím se jim stal převážně rybolov.

lide2

IMG 6294

Pasák ovcí a koz

P1030901

Nábřeží přístavního města Tulcea


Babadag (původně turecké městečko nedaleko stejnojmenného jezera u jezera Razim) skrývá ve svém okolí dvě velmi zajímavé lokality, jednou je na první pohled nezajímavý les, který je národním parkem, místo je to ale herpetologicky, ornitologicky i botanicky velice zajímavé! Na přelomu dubna a května se v lese u babadagu dá nalézt minimálně 5 druhů orchideí, kvetou tu divoké pivoňky a kavyl ivanův, z ptáků se zde vyskytuje špaček růžový, lelek lesní, strnad luční a zahradní, atd. A z plazů docela hojně zmije růžkatá, užovka stromová, ještěrka zelená a krátkonožka evropská. Želva se tu vyskytuje jen jedna a to želva žlutohnědá.

IMGP5059

Vemeník zelenavý

IMG 5872

Vstavač nachový

IMG 5912

Samec ještěrky zelené

hovni

Vrubouni (hovniválové) se postarají o všechen přírodní odpad, lejno si rozeberou a odválejí si ho na všechny strany v kuličkách

A druhá lokalita se nachází u vesničky Enisala, která se nachází přímo mezi jezery Razim a Babadag. Nalézají se zde zajímavé bažiny a kanály,  dále stepní lokality s kolmou písečnou stěnou, ve které hnízdí vlhy pestré, poštolky, vrabci a dole mají nory sysli. Stěny také sloužily jako rozhledna pro různé ptactvo - mandelíci hajní, sýček obecný, bukač velký, ostříž lesní, nebo jako útěková cesta pro lišku obecnou, která se bravurně vyškrabala až na vrchol docela příkré stěny a prchla v nenávratnu. Po cestě k hradu se dala vidět zajímavá zvířata, kolegové dokonce viděli dytíky úhorní. Také je to výborná lokalita na hady - například na kamenitých stráních pod hradem byla pozorována štíhlovka kaspická-východní. Vysoko nad hradem také často kroužili pelikáni a potom klesli na nedaleké jezero Babadag (Babadag Lacul). Na kanálech u Enisaly a v okolí jsem pozorovala např.: žluvu hajní, poláka malého, zrzohlávku rudozobou s mláďaty, potápku roháče s mláďaty, přeletující bukáčky malé, atd.

 vlhy

IMGP5019

Vlhy pestré

IMG 6219

Enisala a výhled na deltu

IMG 6242

Vlhy začínají hrabat hnízdní nory

IMG 6229

Lokalita u Enisaly

IMGP5571

Podívali jsme se i k Černému moři a braktickému jezeru Sinoe. Na pobřeží černého moře byly nádherné východy slunce, při kterých jsem pozorovala rybáře na malých lodičkách, kteří vytahovali své sítě. Jedno ráno jsme měli dokonce štěstí na stádo delfínů, kteří připlavali blízko ke břehu a krásně vyskakovali. Společníky mi na pláži dělali také toulaví psi, kteří jsou v deltě všudypřítomní.

IMGP5461

Východ slunce u Černého moře

IMG 5832

Potulná štěňata si ze mě pěkně utahovala

IMG 5849

Rybáři stahují sítě

sýček

Sýček na jedné z budov u moře nám každý večer houkal na dobrou noc

Histria na březích braktického jezera Sinoe se svými nekonečnými rákosinovými porosty je útočištěm mnoha druhů ptáků, ale také plazů: užovka obojková, podplamatá, štíhlovka kaspická, pelikáni, kolpík bílý, ouhorlík stepní, rybák bahenní a obecný, volavka červená, bílá, stříbřitá, vlasatá, popelavá, bukač velký, dudek chocholatý, čáp bílý, ťuhýk obecný a menší, poštolka rudonohá, husice liščí, sýkořice vousatá, bělořit šedý, atd.  Řeckořímské ruiny přístupné za mírný poplatek nabízejí kromě dechu dějin také mnohá setkání z různými živočichy. Kdysy byla Histria přístavním městem na pobřeží Černého moře a braktického jezera Sinoe a založili jej v 7. století př. n.l. osadníci z města Mílétos. Histria jako přístavní město těžila z obchodních kontaktů z Gety a proto se těšil značné prosperitě, během 12 staletí své existence byl přístav nesčetněkrát vypleněn. Jeho sláva skončila zhruba v 6 století našeho letopočtu v důsledku postupného zanášení přístavu různými usazeninami z Dunaje a následného opouštění města jeho obyvateli. Lodě začali kotvit v konkurenčním městě Constanta, lidé a obchod se také soustředil tam a Histria, kdysy prosperující přístavní město, pustla a její sláva se pomalu rozplývala. 

IMGP5130

Rákosník zpěvný

IMGP5133

Husice liščí

IMGP5140

Ťuhýk obecný - samec

IMGP5161

Bělořit šedý přímo v areálu vykopávek

IMGP5233

Fantastická trojka: zleva vrabec pokřovní, vrabec domáci, strnad luční

IMGP5279

Birdwatcheři v akci

IMGP5366

Ťuhýk menší

IMGP5375

Strnad luční

IMGP5491

IMG 6073

Dudek chocholatý v Histrii

IMG 6098

Histria a římské ruiny, v pozadí jezero Sinoe

IMG 6114

Lovící rybák obecný

IMG 6014

Užovka podplamatá s ulovenou rybou

IMG 5998

Štíhlovka kaspická

Zajímavou lokalitou bylo také malébné malé pohoříčko Macin, jinak také nazývané Čekankové hory, kopce vypadají vyšší nej ve skutečnosti jsou, mají maximálně 300 metrů nadmořské výšky, z jejich vrcholků je výhled na úrodnou podunajskou nížinu. Mezi zajímavá pozorování uvádím: káně bělochvostá, všudy přítomný strnad luční a jeho cvrčivé popěvky, ťuhýk šedý a obecný, vlha pestrá, madelíci hajní, dudci chocholatí a skřivan lesní, který mě probudil jednu horkou noc těsně nad ránem. Přímo nad mým stanem zpíval svoji písničku téměř hodinu. Nocovali jsme na divoko na úpatí tohoto poměrně nového národního parku, který je také rájem myzu a želv žlutohnědých.

IMGP4375

Malebné Čekankové hory

IMGP4516

IMGP4528

IMG 4805

IMGP4528

IMG 4827

IMG 4849

Kavyl ivanův aneb vousy Ivanovy

IMG 5454

Krásně barevný strnad zahradní

IMG 5526

Želva žlutohnědá

Teď něco k restauracím a kempům, které jsme navštívili. Hospůdky a restaurace, které jsme navštívili, byly čisté a výběr jídla byl dobrý. Většinou jsme zastavili v malých vesničkách, kde tzv. chcípnul pes, ale to bylo jen zdání. Ať to bylo v poledne či ve tři odpoledne, najíst jsme dostali vždy, ne jako třeba v jižní Francii, kde si věčně kuchař dává šlofíka. Také mě mile překvapilo, že i v neděli byly i v těch nejmenších vesničkách otevřené lékarny (často speciální veterinární) a něco jako večerky, kde se dalo sehnat prakticky vše. Například i v naší milované vesničce Murighiol, kde jsme dohromady strávili asi 4 noci, prodávali v krámku malá kuřátka a také jsem si tam kupivala výtečný místní sýr a jogurt (ty mají rumuni delikátní a dost poctivé). Skvělá jsou rumunská piva Ursus, Ciuc /čuk/ či Skol a limonády značky Prigat. Některá místní jídla jsem si doslova zamilovala, jako například bílou dršťkovou polévku zvanou ciorba de burta (čorba de burta), ve které jsou dršťky vcelku a ne rozsekané jako u nás, dochucuje se zakysanou smetanou a octem. A vůbec, všechny polévky, které jsem v místních hospůdkách ochutnala, byly výborné, například fazolová či vývar. Pokud někdy navštívíte deltu, určitě ochutnejte dunajského kapra, chutná úplně jinak než český kapr. Další výbornou záležitostí je kukuřičná kaše mamaliga.

Celou dobu pobytu jsme spali ve vlastních stanech či pod širákem v kempech různé úrovně, jednu noc jsme strávili "na divoko" u pohoříčka Macin /Mečin/. Je vidět, že pokrok nelze zastavit, a musím uznat, že některé kempy se mohly svojí úrovní směle rovnat západoevropským kempům např. v Itálii či ve  Francii. Nejlepší byl asi kemp u Černého moře, ten měl v jedněch sprchách celý den teplou vodu a dokonce jeden splachovací středoevropský záchod. Ten si ale ti, co ho objevili, nechali pro sebe :-) Jinak byly všude turecké záchody, ale z trochou cviku, si na to člověk snadno zvykne, mě rozhodně nedělá žádný problém dojít si i za křoví. Nejsem žádná primadona, bez teplé vody se také umím obejít, někdy to bylo zapotřebí. 

P1030904

Kukuřičná kaše mamaliga a obdoba čevabčiči - miči

P1030929

Dršťková polévka 

Jen přihlášení mohou komentovat