wp

 

(Samozřejmě soutěž dále pokračuje, ale provokativní titulky jsou tak moderní!) Po návratu z „čistícího“ výletu po jižním Španělsku se mi podařilo dosáhnout mety, která mi před pár lety přišla naprosto absurdní, a to prvního místa v českém WP seznamu. Jak by řekl Michal Šindel, jsem ve srovnání s britskými, ale třeba i polskými WP birdery (nemluvě o Švédech, co vidí 762 druhů za rok) pořád ještě „čučkař“, ale i tak mi to přišlo jako dobrá příležitost se podělit o svoje zážitky a ukázat, jak se vlastně takový WP seznam plní, a že to není až zas tak obtížné, jak to na první pohled vypadá.

V roce 2018 jsem poprvé použil promyšlenou kombinaci Jeseníků a jižní Moravy a ukončil den se 128 pozorovanými druhy. Svůj pokus jsem uskutečnil bez plánování a konzultace s AVIFem a kamarády, jel jsem trochu po lokalitách, kam jsem se chtěl po dlouhé době podívat a přišel jsem tak samozřejmě o spoustu druhů. Snad od podzimu jsem na Facebooku popichoval mladé i duchem mladé nadějné pozorovatele, ať do toho jdeme letos naplno a zkusíme magické číslo 150 druhů. Tentokrát jsem nenechal nic náhodě, ve svém revíru jsem objížděl a vytipovával lokality určitých druhů, sledoval web a nechal si poradit od místních z jihu Moravy (velké díky Karlu Šimečkovi, Aleši Prágrovi, Ondrovi Ryškovi, Honzovi Vidlařovi a Renatě Hasilové). Několik dnů dopředu jsem vytvářel přesný plán druhový i časový (rozvržený na až na pětiminutové intervaly), co mi nevyšlo bylo vyspat se do zásoby, protože jsem byl tak natěšený, že jsem poslední odpoledne přes velkou snahu nezamhouřil oko. Děsili jsme se předpovědi počasí, která slibovala na celou sobotu intenzivní déšť, ale od středy se modely příjemně změnily a tak nic nebránilo v cestě za druhy. Krátce před půlnocí sdílí Honza Grünwald foto svého týmu, který uléhá ke krátkému odpočinku před akcí. Já už pokus o odpočinek vzdávám, smažím tousty a nosím věci do auta. V následujícím textu se budu snažit zachytit atmosféru kouzelného dne a inspirovat některé z vás k opakování podobné akce třeba v menším měřítku.

bigday002

IMG 6005Nikdy jsem se nehodlal pouštět do skutečného "Big Year", důvodů je celá řada. Asi nejpodstatnějším je to, že si jednotlivé druhy rád hledám sám a nechávám se překvapit tím, co uvidím (a nebo neuvidím). V určité fázi sezóny pak dávám přednost plánovaným výzkumům a "výzkumům" před cestami za možnými raritami. Když jsem četl několik poznámek a inspirací ohledně Big Day, říkal jsem si že jeden den není špatný nápad. Už dříve jsem zkoušel strávit den od úsvitu do soumraku na Šumvaldu a byla to zajímavá zkušenost. Pak přišel nový rekord 123 druhů Tomáše Baldriána a diskuze kolem něj. Napadlo mě, že jedinou cestou jak dosáhnout výsledku na hranici možností je kombinovat jižní Moravu s hřebeny našich hor. A od nápadu byl už jen krůček k realizaci. Přede mnou se rýsovala volná sobota a příjemná předpověď počasí - zataženo a mírné ochlazení, prakticky bez deště. To znamená žádné velké vedro a aktivita ptáků do pozdějších hodin. Sedl jsem k papíru a mapě, sepsal potenciální druhy, vytipoval trasu a lokality. Nehodlal jsem se pokoušet o maximální výsledek, rozhodl jsem se omezit své pojíždění na svůj "revír", tedy Jeseníky, jejich podhůří a úval řeky Moravy a Oskavy nad Olomoucí. Sympaticky na mě působil začátek akce se začátkem dne, tedy o půlnoci na sobotu. Nedovedl jsem si představit, jak bude den probíhat a tak jsem si nedával žádná omezení. Až mě to přestane bavit, tak toho nechám a vrátím se domů. Jediným cílem bylo pokusit se pozorovat aspoň 100 druhů ptáků. Plán byl hotový, neznámo a překvapení přede mnou. Teď zbývalo jen čekat - a věřte, že už od čtvrtka jsem počítal za jak dlouho konečně vyrazím na cesty. Čtěte dále podrobnou reportáž o tom, jak malý Big Day probíhal.

Více než 30 účastníků akce společně pozorovalo zedníčka skalního.

klub300 zednicek 2015

Foto: Jarmila Kačírková