TOP 10 v soutěži Czech BirdList Contest
ČR Life List | WP Life List | ČR Year List 2023 | gWP Life List |
---|---|---|---|
329 Jan Studecký | 619 Jan Ebr | 279 Patrik Spáčil | 690 Jan Ebr |
323 Pavel Brandl | 612 Tomáš Grim | 250 Tomáš Kedzior | 683 Ivana Ebrová |
321 Jaroslav Zeman | 612 Ivana Ebrová | 246 Jáchym Tesařík | 654 Tomáš Grim |
318 Robert Doležal | 574 Michal Šindel | 244 Jan Studecký | 622 Michal Šindel |
316 Jiří Šafránek | 546 Martin Šerek | 244 Eliška Malcová | 587 Robert Doležal |
315 Jarmila Kačírková | 538 Robert Doležal | 243 Štěpán Vidner | 587 Martin Šerek |
312 Jenda Havránek | 517 Lubomír Doupal | 241 Emil Janeček | 562 Lubomír Doupal |
309 Jiří Šírek | 511 Josef Chytil | 236 Pavel Brandl | 553 František Kopecký |
309 Tomáš Grim | 507 Lukáš Brezniak | 235 Zdeněk Abrahámek | 526 Petr Podzemný |
305 Zdeněk Abrahámek | 505 František Kopecký | 228 Karel Šimeček | 467 Jenda Havránek |
Festival ptactva proběhne i na střední Moravě
- Podrobnosti
- Napsal Jiří Šafránek
- Kategorie: Krátké zprávy
- Zobrazení: 621
Ornitologická pozorování na Tovačovsku - srpen 2022
- Podrobnosti
- Napsal Jiří Šírek
- Kategorie: Zprávy z Tovačova
- Zobrazení: 555
Na jaké další změny v birdlistu se ještě můžeme těšit v západním Palearktu?
Nedávným článkem o rákosnících jsem ukázal, že i když se zpožděním, přeci jen se molekulárně-genetická zjištění o příbuznosti různých druhů mezi sebou nakonec do birdlistu IOC1 dostanou. Takových článků, které se zabývají genetikou ovšem vychází každý týden celá řada a pro laika nemusí být úplně triviální se v nich orientovat. Dovolil jsem si tedy na tomto místě vypíchnout několik dalších studií, které pravděpodobně v blízké budoucnosti ovlivní počet druhů, které si budeme moci připsat přímo v zájmové oblasti klubu 300.
- Podrobnosti
- Napsal Ondřej Kauzál
- Kategorie: Články
- Zobrazení: 1015
Rákosníci v západním Palearktu
- Podrobnosti
- Napsal Ondřej Kauzál
- Kategorie: Články
- Zobrazení: 635
Strakapoudí tesání a helmy na kolo
Opět bych se s Vámi rád podělil o jeden příspěvek, který jsem původně napsal do facebookové skupiny Czech Birding, protože by mohl být zajímavý. Pokud byste zde rádi v budoucnu viděli více nebo naopak méně takových příspěvků, dejte mi prosím vědět do komentářů.
Víte, že když strakapoud tesá do stromu, jeho hlava zažívá při zpomalení sílu až 1 400 g? Není proto divu, že se již od počátku věků hledaly v anatomii strakapoudů nějaké morfologické adaptace, které by umožňovaly zástupcům datlovitých (Picidae) takové šlupky přežít. Jednou z těchto adaptací měla být i speciální houbovitá kostní tkáň na rozhraní zobáku a mozkovny, sloužící jako jakýsi pohlcovač nárazů. Že tohle pohlcování nárazů nějak funguje bylo založeno v podstatě na jediné studii z roku 1976, která bez bližších detailů zkoumala histologické řezy mozků datlů světlozobých (Campephilus guatemalensis) a nenašla žádné známky poškození. Na to konto se začala vyrábět celá řada nástrojů nebo sportovního vybavení (včetně helem), která využívala houbové struktury "okoukané" od strakapoudů jako pohlcovače nárazů.
- Podrobnosti
- Napsal Ondřej Kauzál
- Kategorie: Články
- Zobrazení: 1238